pátek 29. prosince 2017

Top 10 knížek za rok 2017


Zatímco v minulém článku jsem vám představila 5 nejhorších knih které jsem tento rok přečetla, dnes bych ráda naopak vyzdvihla 10 nejlepších.

Královna stínů, Říše bouří a Krvavé ostří


Tyhle tři knížky si rozhodně zaslouží první místo na tomto seznamu. Jako první jsem přečetla Královnu stínů, díky které jsem se do této série naprosto zamilovala. Další bylo Krvavé ostří, které jsem musela mít jakmile vyšlo a taky mě nezklamalo. No a poslední, celkem nedávno byla Říše bouří. Po úžasné Královně stínů jsem měla trochu nerealistická očekávání, a i přesto že Říše bouří byla nepatrně slabší, pořád byla skvělá, a série Skleněný trůn si nadále udržuje své místo coby moje nejoblíbenější série.

Čáry života


Abych řekla pravdu, na Čáry života jsem slyšela jen málo pozitivních názorů. V zahraničí kolem ní navíc byl docela poprask, protože knížka byla údajně rasistická a taky se lidem nelíbilo jak tam byla vyobrazená chronická bolest. Já jsem tam žádný rasismus nenašla, ať jsem se snažila sebevíc, a o chronické bolesti vím houby, takže tohle mě nijak neovlivnilo.
Autorka nám tady představila mnohem zajímavější originálnější svět než v Divergenci a já jsem hlavně hodně fandila romanci, která se tu objevila. Od knížky jsem se vůbec nemohla odtrhnout a po dlouhé době mi opravdu bylo líto, že jsem nějakou knížku dočetla...

Vampýrská akademie


Další série která skončila mezi mými nejoblíbenějšími. Je to tak trochu guilty pleasure, nic vyloženě ohromujícího tu nenajdete, ale já jsem se do ní hrozně moc zamilovala, hlavně do postav, (i když po shlédnutí filmu jsem měla co dělat, abych si je přestala představovat jako ty herce. Film mi úplně zničil představu o Dimitrijovi xD) a hrozně dlouho jsem ty knížky nemohla dostat z hlavy. Tak mě napadá, že bych si mohla dát rereading...

Zlodějka knih


Tahle knížka si rozhodně zaslouží být mezi tím nejlepším za tento rok. Je vyprávěna naprosto skvělým a jedinečným způsobem, který si mě spolu úžasným stylem psaní naprosto získal. Zamilovala jsem si postavy a všechno prožívala spolu s nimi. Konec mi zlomil srdce na dvě poloviny a rozbrečel mě jako mimino.
Tohle s tím úplně nesouvisí, ale když se při dějepisu naše učitelka zeptala, ve kterém filmu můžeme vidět scénu s pálením knížek, a já se jako správný knihomol a šprt přihlásila, mým spolužákům z nějakého důvodu přišlo hrozně vtipné, že se ten film jmenuje Zlodějka knih. Pořád jsem nepřišla na to proč...

Six of Crows a Crooked Kingdom


Six of Crows neboli Šest vran se v poslední době stalo v žánru YA velkým hitem. Pokud jste jí ještě nečetli a bojíte se, že kvůli všemu tomu hypu budete zklamáni, můžu vám s čistým svědomím říct, že šance je opravdu malá. Vím, že postavy jsem tady vychvalovala snad u všech knížek, ale tady se o nich musím rozhodně zmínit. Nemáme totiž jen jednoho hlavního hrdinu, ale hned šest a všichni jsou propracovaní a uvěřitelní se zajímavým backstory. A když už jsme u té propracovanosti, duologie se odehrává ve skvělém světě (jinak známém jako Grishaverse).
Crooked Kingdom se mi pak líbilo asi ještě víc než první díl, přišlo mi, že knížka měla větší spád, ale obě jsou naprosto skvělé.

Dcera kostí a dýmu a Dny krve a hvězdného třpytu


Tahle série je v zahraničí poměrně známá, u nás jsem o ní ale tolik neslyšela. Hrozně se mi líbil styl psaní, se svou čtivostí a všemi těmi poetickými popisy. Musím se přiznat, že v prvním díle mi docela vadila instalove a jedna část mě moc nebavila, ale jinak se mi ta knížka opravdu líbila. A navíc se odehrává v Praze! V druhém díle zase hlavní hrdinové nebyli moc spolu, ale jinak byla naprosto skvělá, o troško lepší než první díl. Už se nemůžu dočkat, až se pustím do třetího.

Milk and Honey a The Sun and Her Flowers


Přiznám se, že moc poezie nečtu, ale tyhle dvě knížky si mě opravdu získaly. V Milk and Honey se mi líbilo, že jsem skrze knihu viděla jakýsi postup a vývoj, jednotlivé části na sebe hezky navazovaly a tak nějak jsem viděla cestu kterou autorka urazila. V The Sun and Her Flowers mi tohle chybělo, přišlo mi že to tam bylo jen tak halabala naházené bez jakékoli návaznosti, nicméně našla jsem tam spoustu krásných myšlenek. Mohla bych tu knížku otevřít doslova na jakékoli stránce a dát to sem jako citát... A protože se mi chce, tak vám sem hodím své dvě oblíbené části.

when i go from this place
dress the porch with garlands
as you would for a wedding my dear
pull the people from their homes
and dance in the streets
when death arrives
like a bride at the aisle
send me off in my brightest clothing
serve ice cream with rose petals to our guests
there's no reason to cry my dear
i have waited my whole life
for such beauty to take
my breath away
when i go
let it be a celebration
for i have been here
i have lived
i have won at the game called life

-funeral
                                                                             

a child and an elder sat across from each other at a table
a cup of milk and tea before them
the elder asked the child
if she was enjoying her life
the child answered yes
life was good but
she couldn't wait to grow up
and do grown-up things
then the child asked the elder the same question
he too said life was good
but he'd give anything to go back to an age
where moving and dreaming were still possibilities
they both took a sip from their cups
but the child's milk had curdled
the elder's tea had grown bitter
there were tears running from their eyes
                                                                                


Legenda 


Tahle série si mě naprosto dostala. Moc jsem si oblíbila oba hlavní hrdiny a hrozně fandila jejich vztahu, na kterém se mi líbilo, že nebyl úplně jednoduchý a bez překážek. Zápletka byla taková klasická dystopická, ale moc se mi líbilo zasazení a také to, že nám autorka neukázala jenom jednu dystopickou společnost ale hned několik.

Sůl moře


Sůl moře jsem zhltla jedním dechem během jediného dne. Knížka je vyprávěna z pohledu čtyř různých postav, jejichž osudy se postupně proplétají, díky čemuž čtenář dostane pohled na válku a různé události rovnou ze čtyř naprosto odlišných úhlů, což se mi hrozně líbilo. Taky se mi líbilo, že se knížka zaměřila na události, o kterých se až tolik neví nebo se trochu přehlížejí. No a nebyla by to knížka z druhé světové války, abych si na konci nepobrečela...

Bez srdce


Přiznám se, že Alenku v říši divů znám víceméně pouze z retellingů a filmů Timu Burtona, nikdy jsem jí nečetla ani neviděla Disney verzi. Nicméně příběh znám dost na to, abych dokázala ocenit, jak skvěle Marissa Meyer dokázala vystihnout to prostředí a jak geniálně svůj příběh zkomponovala tak, aby do Alenky ve všem zapadal... Smekám.

A co nejlepšího jste tento rok přečetli vy? :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Budu moc vděčná za každý komentář :-)