pondělí 9. dubna 2018

Můj první rok na bookstagramu



Tak se nějak stalo, že se rok s rokem sešel a včera (sobota 7. dubna 2018) to byl přesně rok od té doby, co jsem na instagram přidala svůj první příspěvek.

Nejdřív nějaká ta čísla... Na mém profilu se za tu dobu sešlo 878 sledovatelů. Pořád se mi tomu nějak nechce uvěřit. Někomu to nemusí připadat moc, ale když si vzpomenu, jak jsem byla nadšená z prvních padesáti sledovatelů... Velké díky patří všem, kteří jsou mezi těmi 878 lidičky.

Příspěvků jsem přidala 240. Některé byly povedené více, některé méně, ale skoro všechny byly focené s láskou (tomu říkám klišé).

Lidí momentálně sleduji 1537. Je zřejmé, že se nad sledováním dlouho nerozmýšlím. Někteří lidé počet sledovaných omezují, ale já nevidím důvod, proč bych to dělala. I když fotky třeba nejsou dokonalé, stejně toho člověka ráda podpořím.


Víc čísel už na vás chrlit nebudu, protože bych je buď musela vykopávat v přehledech nebo počítat a vzhledem k tomu, že je neděle večer, tak matiku nechci vidět ani z rychlíku.

Teď bych vám chtěla představit jednotlivá témata, která jsem na svém profilu vystřídala. Spoiler alert: je to dlouhé a budu se hodně opakovat, takže klidně přeskočte k další části.

Tady jsou mé úplně první fotky, kdy jsem ještě ani pořádně nevěděla, co dělám. Tehdy jsem na ně byla dost hrdá, ale dnes bych je nejraději pohřbila někam hodně hluboko. Pár povedených se tu ovšem najde.


 Tady je dost fotek, na které jsem hrdá i teď. Ale pár příšerných tu také je.


Tady jsem se poprvé zapojila do výzvy (#ctemevcervnu17).


Pár fotek na které jsem pořád hrdá (ta s Everything, Everything a moje první #shelfie). Vidět můžete začátek a také konec mého "fialového témata". Na živo to vypadalo líp...


A už tu máme moje první pořádné téma, které se mi i teď opravdu líbí.


Jenomže moje fotky mi začaly připadat moc monotónní, takže jsem zkoušela různá oživení, která se mně samotné nelíbily. Také jsem dělala tu velkou chybu, že jsem nefotila za denního světla, ale při lampě.

No a tady už je moje "podzimní téma. Některé fotky se mi dle mého skromného názoru povedly, ale na některé fakt hrdá nejsem.


Tady je pár fotek, které jsem vyfotila ve fotokoutku na Humbooku, a po tom už šlo všechno do háje.


Při tomhle tématu jsem u každé fotky dala dozadu řadu knih. Uznávám, že z toho vyšly nějaké hezké kousky, ale dohromady to působí neuceleně.


Potom jsem chvilku nevěděla co dělat, ale nakonec jsem se ustálila na tomhle. Vlastně se mi docela i líbí.

Potom přišlo "zimní téma", které mi příliš dlouho nevydrželo. Takhle vedle sebe ty fotky vypadají celkem hezky, ale nelíbilo se mi, že jsem měla tak omezené možnosti, pokud jsem se toho chtěla držet.

No a tady už máme "vánoční téma". Ze začátku jsem z něj byla nadšená, ale pak to trochu vyprchalo (znáte to).

Pořád vánoční. Zuby nehty jsem se ho držela až do února. Někdy během tohohle úseku jsem také svůj "ateliér" přesunula ze sestřina pokoje do svého.


A tady je poslední vánoční dávka. Někdy během tohohle jsem začala používat filtr. Nakonec jsem se ho musela vzdát trochu nedobrovolně, protože ta vánoční hvězda, kterou jsem používala, mi celá opadala. O kytky se fakt starat neumím.


Začátek témata, kterého se držím až doteď. Nemá žádný název, ale spočívá v tom, že používám stále stejné pozadí a dekorace. (Kytku jsem vyměnila za sušenou levanduli, u které se můžu spolehnout, že mi neumře.)

A tohle už je konec. Momentálně jsem se svými fotkami dost spokojená a v dohledné době se toho moc měnit nechystám.



Na instagramu se také dost projevila má nestálá povaha. Jednak častým spontánním měněním témat, ale hlavně založením mého druhého bookstagramu @booklover_anne (panel vlevo nahoře). Podobný styl fotek jsem chtěla vyzkoušet už dlouho, ale zároveň jsem se nechtěla vzdát svých současných fotek. A tak jsem si prostě založila další účet. První týden mě to hrozně bavilo, ale pak mě to začalo tak nějak pouštět... Vzhledem k tomu, že jsem tam přidávala tři příspěvky denně, mi začala docházet inspirace a chuť. Nakonec mi to vydrželo asi dva týdny a potom jsem se na ten účet úplně vykašlala. Nějakou dobu ležel jen tak skladem, dokud jsem nedostala další nápad, který jsem si chtěla realizovat. Průběh byl zhruba stejný, takže jsem se na to po chvíli opět vykašlala. Teď už mi to ani ale tak nevadí, protože vím, že když si budu chtít něco vyzkoušet, mám na to vyhrazený účet. Momentálně si s jedním nápadem trochu pohrávám, ale zatím nemám potřebné pomůcky.

Můj první rok na instagramu byl takový všelijaký. Většina by sem asi napsala, že poznala spoustu skvělých kamarádů a lidí, a jako jo ale... Párkrát jsem si hezky s několika lidmi popovídala (přes zprávy), ale nedá se říct, že bych se s lidmi vyloženě sblížila. Možná je to moje chyba - popisky u příspěvků jsem vzdala už dávno, protože evidentně nejsem natolik zajímavá, abych tam každý den něco vymýšlela, a na instastories nesdílím příliš osobních věcí... Ale mně to tak vyhovuje.
I když jsem měla pár krizí, kdy jsem s tím chtěla seknout, momentálně mě focení dost baví a v dohledné době končit nehodlám.



pondělí 2. dubna 2018

Knižní shrnutí - březen 2018


Březen je za námi a to znamená, že je čas na další knižní shrnutí.

Knižní přírustky

Za březen mi přibylo celkem dost knížek, z čehož mám velkou radost.

Jako první mi přibyla knížka Odpusťte mi, váš Leonard. K té jsem přišla vlastně náhodou, ale nestěžuju si.


Potom jsem k svátku dostala box Game of Thrones, ze kterého jsem opravdu nadšená.


A jako poslední jsem si pořídila knížku S láskou tě nenávidím. Tu jsem si původně chtěla přečíst už v angličtině, ale jaksi jsem to nestihla, takže se na ní vrhnu teď.



Články na blogu

Od té doby co jsem napsala Knižní shrnutí za únor jsem na blog samozřejmě zase úplně zapomněla...

Knižní shrnutí

No a teď už k samotným knížkám. Podařilo se mi jich přečíst šest. s čímž nejsem zrovna spokojená, takže příští měsíc se budu snažit, abych se zlepšila.

Počet přečtených knih: 6
Počet přečtených stran: 1853
Nejlepší kniha: The Language of Thorns
Nejhorší kniha: Zrádné srdce
Nejčtenější nakladatelství: CooBoo
Hodnocení:
0*
1**
1***
2****
2*****

Tisíc kousků tebe

Autor: Claudia Gray
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: CooBoo
Originální název: Thousand Pieces of You
Počet stran: 277
Hodnocení: 4,5/5*

Abych řekla pravdu, tak od téhle knížky jsem neměla moc vysoká očekávání a proto jsem byla celkem příjemně překvapená. Hrozně mě bavily různé dimenze, které Marguerite navštěvovala a nejvíc se mi samozřejmě líbila ta v Rusku. Byla to spíš taková oddechovka, ale potěšila.

Zrádné srdce


Autor: Mary E. Pearson
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: CooBoo
Originální název: The Heart of Betrayal
Počet stran: 360
Hodnocení: 2,5/5*

Narozdíl od většiny se mi příliš nelíbil ani první díl této série Falešný polibek, takže jsem od druhého dílu neměla velká očekávání. A dobře jsem udělala, protože tohle byla nuda. Absolutně nic se nedělo, až na to že jsem měla nepřetržitě chuť hlavní hrdince jednu pořádnou vrazit. Zrádné srdce byla taková výplň, aby z toho mohla být triologie a i když se do třetího dílu nejspíš pustím, nic od něj nečekám.

Sníh nebo popel


Autor: Sara Raasch
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: CooBoo
Originální název: Snow Like Ashes
Počet stran: 293
Hodnocení: 3,5/5*

Tak tohle bylo zklamání. Potom co na Sníh nebo popel všichni pěli ódy jsem měla velká očekávání, ale bohužel musím říct, že nevím co na tom všichni vidí. Nápad s ročními obdobími je sice dobrý, ale jinak to byla spíš průměrná ya. Odhalení na konci bylo dost očekávané a vůbec jsem nechápala Meiřiny vize. Ale jako hlavní hrdinka byla celkem fajn. A musím přiznat, že ta obálka je dost možná nejhezčí, co se mi kdy dostala do ruky.

The Language of Thorns


Autor: Leigh Bardugo
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Orion Childrens Books
Počet stran: 281
Hodnocení: 5/5*

Leigh Bardugo opět prokázala, že umí. Tyhle povídky se jí opravdu povedly. Vždycky když jste si začali myslet, že víte na čem jste a co se bude dít dál, přišel nějaký nečekaný mindblowing plottwist, který vás zanechal s otevřenou pusou. Některé povídky byly inspirované pohádkami, které známe, ale přitom byly úplně jiné, nedá se tomu říkat ani retelling. Také se mi opravdu líbil styl psaní, který se podobal tomu, jak byly psané pohádky. Některé povídky byly slabší, některé lepší - mojí nejoblíbenější byla The Witch of Duva a také se mi líbila povídky When Water Sang Fire.
Nakonec nemůžu nezmínit nádherné grafické zpracování. Při pohledu na dva různě barevné fonty, obrázky které přibývají na každé straně a krásnou obálku s plastickými ornamenty bude vaše knihomolské srdce plesat.

Pět malých prasátek


Autor: Agatha Christie
Rok vydání: 2011
Nakladatelství: Knižní klub
Originální název: Five Little Pigs
Počet stran: 237
Hodnocení: 4,5/5*

Na povinnou četbu jsme měli mít jakoukoli detektivku a protože už odmala ujíždím na seriálu od Poirotovi, vybrala jsem si knižní předlohu svého nejoblíbenějšího dílu. Ze začátku jsem měla trochu problém se začíst, ale když se mi to povedlo, tak jsem knížku přečetla jedním dechem a moc se mi líbila. Přesto že pět svědků postupně líčí jednu událost, autorce se nějak podařilo neopakovat se, i když bych možná měla problém poskládat si ucelený obraz, nebýt seriálu.Kdybych to neznala, v životě bych neuhádla, kdo je vrahem. A musím říct, že seriálové zpracování se také moc povedlo. Hodně se mi líbí herecké obsazení a jakoby zasněný způsob, kterým jsou natočené scény z minulosti.
Knížka předčila má očekávání a rozhodně vám ji doporučuji.

Divotvůrce


Autor: Sebastian De Castell
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Egmont
Originální název: Spellslinger
Počet stran: 405
Hodnocení: 4/5*

Potom co jsem na tuhle knížku slyšela samou chválu, musím přiznat, že jsem byla trochu zklamaná. Ne že by byla špatná, ale nebyla to taková pecka, jak bych čekala. Celkem jsem si oblíbila hlavního hrdinu a samozřejmě kočkoveverčáka a Ferius. Svět byl takový trochu nijaký, příliš jsme se toho nedozvěděli. Zdálo se mi, že skoro celá knížka byla takový build-up k velkému finále, které tam sice bylo, ale nebylo to takové TO finále, jaké byste očekávali. Ale četlo se to dobře a byla to celkem zábavná knížka. Do druhého dílu se určitě pustím..



















































sobota 10. března 2018

Knižní shrnutí - únor 2018


Únor je za námi a to znamená, že je čas na další knižní shrnutí.

Knižní přírustky

Tenhle měsíc mi přibyla jediná knížka a to Gemina, kterou jsem dostala za vysvědčení. Ještě jsem se k ní nedostala, ale nemůžu se dočkat.



Články na blogu

Na konci ledna (nebo spíš na začátku února) jsem napsala obvyklé Knižní shrnutí.

A potom jsem ještě napsala trochu nečekaný článek o mém bullet journal

Knižní shrnutí

A teď už k samotným knížkám. Stejně jako minulý měsíc se mi jich podařilo přečíst 9, z čehož mám celkem radost. Jestli to takhle půjde dál, mám reading challenge v kapse.
Akorát jsem si uvědomila, že sedm z těch devíti knížek byly rereadingy, a jelikož ty nepočítám při rozhodování o nejlepší knize, vítěz byl celkem jasný.

Počet přečtených knih: 9
Počet přečtených stran: 3373
Nejlepší kniha: Spočítej hvězdy
Nejhorší kniha: Králova klec
Nejčtenější nakladatelství: CooBoo, Domino
Hodnocení:
0*
1**
0***
0****
8*****

Krvavý slib, Spoutáni magií, Poslední oběť


Autor: Richelle Mead
Rok vydání: 2010, 2010, 2011
Nakladatelství: Domino
Počet stran: 368, 355,434
Moje hodnocení: 4,5;4,5;5/5*

Na začátku měsíce jsem dokončila rereading Vampýrské akademie. Tohle je podle mě ta lepší polovina série, protože zatímco předchozí díly mají trochu pomalý rozjezd, tady je to jedna velká jízda od začátku do konce. Rose byla pořád stejně sarkastická, její hlášky mě snad nikdy nepřestanou bavit. Styl psaní skvělý a ostatní postavy také.
Oproti tomu, když jsem četla VA poprvé, jsem ke svému údivu neměla chuť zaškrtit Adriana ani Lissu. Předtím mě hrozně štvali, ale tentokrát mi bylo Adriana opravdu líto. Pořád se ale nehodlám pouštět do Pokrevních pout.

Spočítej hvězdy


Autor: Lois Lowry
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Argo
Počet stran: 128
Moje hodnocení: 5/5*

Jedna ze dvou nových knih, které jsem tento měsíc přečetla. I když je knížka hodně krátká, stejně dokázala vylíčit krásný a silný příběh, vyprávějící o událostech, o kterých se moc neví. Není příliš známá, takže pokud jste jí ještě nečetli, určitě byste to měli napravit.

Harry Potter a vězeň z Azkabanu


Autor: J. K. Rowling 
Ilustrátor: JIm Kay
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Albatros
Počet stran: 336
Moje hodnocení: 5/5*

Do Harryho jsem se pouštěla jenom proto, že se mi v knihovně podařilo ukořistit tu nádhernou ilustrovanou edici. Věřte mi, je to opravdu krása. Dokázala bych hodiny jen listovat knížkou a kochat se těmi ilustracemi a zpracováním...

Dědička ohně, Královna stínů


Autor: Sarah J. Maas
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 536, 656
Moje hodnocení: 5/5*

Valentýna sice zrovna neslavím, ale nějak se to sešlo tak, že jsem ten den strávila se svým OTP (Rowaelin <3). Dědičku ohně jsem četla potřetí a Královnu stínů po čtvrté, takže už jsem se ani neobtěžovala číst je celé, jenom kapitoly z pohledu mých oblíbených postav (což byla stejně většina knihy, takže jsem je v podstatě přečetla. Stejně jsou tak tlusté, že by každá vydala za dvě knihy). Také jsem si lepíky označila své oblíbené části, ke kterým bych se chtěla ještě vracet (ale jenom v Královně stínů, protože Dědičku ohně jsem měla z knihovny a nemyslím, že by byli nadšení, kdybych jí vrátila plnou lepíků).

The Hobbit


Autor: J. R. R. Tolkien
Rok vydání: 2006
Nakladatelství: Harper Collins
Počet stran: 390
Moje hodnocení: 5/5*

Tak tohle byla docela fuška. Když jsem s Hobitem začala (což bylo v prosinci), tak se mi četl celkem dobře, ale pak jsem se k němu nějakou dobu nevrátila a už jsem se do toho nemohla pořádně dostat. Navíc jsem si jí ani nemohla brát do školy, protože jsem potřebovala absolutní klid, abych se dokázala pořádně soustředit. Nicméně jsem se tím prokousala a jsem na sebe náležitě pyšná.

Králova klec


Autor: Victoria Aveyard
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 502
Moje hodnocení: 2/5*

Upřímně, po Křišťálovém meči jsem měla dost malá očekávání (vlastně netuším proč jsem se do toho vůbec pouštěla, když jsem věděla, že to bude katastrofa. To asi ta obálka.), ale evidentně jsem zapomněla, jak moc je Mare otravná. Vážně, já tu holku fakt nesnáším. Litovala se a skuhrala snad na každé stránce (bez nadsázky) a když zrovna nebyla kapitola z jejího pohledu, tak jí zase litoval někdo jiný. Ano, chápeme to, je to ta největší chudinka, tak už o tom konečně můžete sklapnout ne?
Mým dalším problémem bylo, že jsem byla neustále zmatená. Z předchozích dílů jsem si pamatovala asi tak čtyři postavy, ale autorce se tam nějak podařilo neustále házet další a další vedlejší postavy, které jsme si evidentně měli pamatovat. Ve Vampýrské akademii jsou celé odstavce, kdy autorka vysvětluje kdo je tahle postavy, a co se stalo tehdy, které jsem někdy rovnou přeskakovala, ale zrovna v téhle knížce bych je fakt ocenila, protože ani po přečtení pořádně nevím, kdo jsou některé postavy.
Taky se tam neustále objevovaly nějaké nové schopnosti Stříbrných - nějaký přehled by možná neuškodil, protože mám pocit, že si je autorka vymýšlí za pochodu, jak se jí právě hodí.
A vůbec by nevadilo, kdyby knížka byla o něco kratší, protože na těch 500 stránek jsou asi tak dvě akční části.
No, do dalšího dílu se rozhodně pouštět nehodlám, i díky tomu že původně mělo jít o triologii, ale autorka jí natáhla o další díl. Kdyby to aspoň byla dobrá série, tak si nestěžuju, ale to se bohužel o Rudé královně říct nedá.